Úvod » O galerii » Sbírka

Josef Čapek - 1937 - V růžové světniciSbírka galerie

Navzdory tomu, že městská Galerie v Trutnově patří k nejmladším mezi institucemi svého druhu, může se již nyní pochlubit poměrně kvalitní sbírkou. Zcela od počátku ji začal vytvářet první ředitel galerie, PhDr. Karel Shrbený, se záměrem získat především výtvarné práce od žijících i nežijících autorů, kteří se svým životem nebo tvorbou vztahují k Trutnovu a okolí. I později, v době působení druhého ředitele městské galerie, Aleše Pražana, byla tato kolekce systematicky rozšiřována a neustále doplňována, a to i přesto, že nabídky na odkoupení děl již nežijících regionálních umělců se vyskytují jen vzácně. Navzdory těmto okolnostem se několik takových nákupů podařilo realizovat.

Koncepce sbírky vychází ze dvou, místy prolnutých okruhů autorů a děl. Jedná se o již zmiňovanou kolekci umění regionu a pak o druhý sobor děl – sbírku významného českého umění autorů 20. a 21. století, která se rozvíjí zejména v souvislosti s výstavní činností galerie. Jak již bylo zmíněno, v některých případech je možné přiřadit artefakt k oběma zmiňovaným okruhům (jedná-li se o umělce celorepublikového významu, který má zároveň vztah k regionu).

Vzhledem ke krátkému časovému období, po které sbírka Galerie města Trutnova vznikala, ještě nemůžeme říci, že je ucelená. Díla byla z velké části získávána od vystavujících autorů, ze sbírek umělců žijících nebo z jejich pozůstalostí. Řada děl byla do sbírky darována, nebo byla jejich cena velkoryse přizpůsobena finančním možnostem galerie.

Josef Čapek: V růžové světnici
olej, plátno, 1937, 56 x 45 cm

Bezpochyby nejcennějším obrazem, který galerie vlastní, je olejomalba Josefa Čapka „V růžové světnici“ z roku 1937. Galerie města Trutnova jej zakoupila v roce 2000 v Praze, k čemuž by ovšem nemohlo dojít bez významného finančního přispění města Trutnova a několika sponzorů. Obraz má výjimečnou pozici nejen ve sbírce trutnovské galerie, specifické místo zabírá také v souboru Čapkových olejů z roku 1937, zejména ve srovnání s námětově blízkým plátnem „Muž a žena“. Nápadně stroze vážný výraz tohoto domácky intimního námětu zřejmě souvisí s tíživou dobou, jež v sobě už nese předzvěst válečné katastrofy i soukromé tragedie Čapkova života (nedlouho po vytvoření tohoto obrazu, v roce 1939 byl zatčen a deportován do koncentračního tábora, kde později zemřel). V této souvislosti má motiv hrající si dětské postavičky na obraze specifický význam radostného prvku – bez něho by olej zůstal expresivně ztěžklým vyjádřením. Dětský prvek je ve struktuře obrazu akcentem naděje do pozdější budoucnosti. Tak tomu je výslovně u Čapkovy kresby ženy s dětmi v Lidových novinách z 16. 10. 1938 s přípisem: „Vy děti – vy se jistě dočkáte času lepšího“. Na rozdíl od Josefa Čapka, jejž smutný osud dohnal tak záhy, přetrvala aspoň tato malba jako symbol naplnění oné křehké víry v to, že české země překonají válečné katastrofy a dočkají se poklidnějších časů.

Michal Gabriel: Smečka
bronz, 2002-2007, výška 60 cm

V roce 2010 byl do sbírky Galerie města Trutnova zakoupen soubor děl prof. ak. soch. Michala Gabriela nazvaný Smečka. Toto „volné sousoší“ je nyní instalováno v exteriéru před Společenským centrem Uffo. Smečku tvoří sedm zvířat, které budí dojem, že jsou anatomicky věrným přepisem některé z šelem, ale zároveň divák rozezná silnou stylizaci i fakt, že tato zvířata ve skutečnosti neodpovídají žádnému z  živočichů, ale zosobňují umělcovu představu o šelmě jako symbolu.  Autor toto dílo vytvořil v letech 2002 až 2007 a patří mezi jeho stěžejní práce. Jedná se o bronzové odlitky původních soch, které byly vytvořeny Gabrielovou unikátní patentovanou technikou, při níž jsou skořápky plodů, v tomto případě vlašských ořechů, zalévány do laminátu a na objektu tak vzniká jedinečná přírodní struktura.

Sbírku tedy tvoří rozsáhlejší soubor obrazů, kreseb a grafických listů významných regionálních i národních autorů (např. J. Čapka, F. Kupky, J. Šímy, J. Váchala, F. Grosse, Z. Buriana, J. Šerých, F. Kavána, J. Koehlera, M. Burgeta, V. Komárka, J. Jíry, J. Klápště, D. Matouše, J. Rady, J. Trampoty, M. Rittsteina, M. Mainera, A. Střížka, O. Plachta, R. Konvičky, Z. Sýkory, F. Diaze, V. Stratila, M. Langra, A. Ogouna, K. Mayera, W. Labuse, B. Dlouhého, J. Polze, J. Ducháče, D. Holé – Charvátové, J. Gruse aj.).

Galerie dále vlastní několik desítek plastik a soch (např. J. Štursy, L. Zívra, O. Gutfreunda, Q. Kociána, Jana Wagnera, Josefa Wagnera a Josefa Wagnera ml., E. Schwantnera, M. Preclíka, V. Preclíka, J. Škody, V. Janouškové, O. Zoubka, M. Lhotského, a mnohých jiných) a dalších 155 sochařských děl, bust, volných plastik, reliéfů a medailí akademického sochaře Antonína Kuldy, rodáka ze Rtyně v Podkrkonoší, který tento výběr své celoživotní tvorby v roce 2005 Galerii města Trutnova laskavě věnoval.

Zásadní je také kolekce fotografií, kterou galerie vlastní. Je tvořena z nemalé části krajinářskými fotografiemi z okolí Trutnova a Krkonoš. Naše nejvyšší hory se dočkaly prvních známých pokusů o fotografické ztvárnění v polovině 80. let 19. století. Zásluhu na tom má především proslulý fotograf Jindřich Eckert. Už v té době má své kořeny tzv. krkonošská fotografická škola, jejímž nejznámějším představitelem je dnes Jiří Havel. Právě soubor jeho děl stojí v centru sbírky, jež obsahuje přes 140 fotografií většinou regionálních fotografů, (např. Z. Mence, Z. Fejfara, J. Jahody, C. Košťála, A. Vaníčka, Z. Šance a dalších).

Slovanské náměstí 38 / 541 01 Trutnov
Tel.: +420 499 815 916 / E-mail: galerie@galerietu.cz